Vývojová dysfázie, neboli specificky narušený vývoj řeči, se projevuje sníženou schopností či dokonce neschopností naučit se verbálně komunikovat, přičemž jsou pro dítě zajištěny přiměřené podmínky k rozvoji řeči.
Jako u mnoha dalších poruch komunikace není ani v tomto případě zcela objasněna příčina vzniku. Uvažuje se ovšem o postižení kognitivních funkcí v období prenatálního, perinatálního nebo postnatálního období. V současné době se za příčinu vývojové dysfázie považuje difúzní poškození centrální nervové soustavy.
Symptomatologie vývojové dysfázie je velice široká a projevy se objevují jak ve verbální, tak i v neverbální oblasti a v nerovnoměrném vývoji osobnosti. Typickým projevem je snížená úroveň verbálního projevu na rozdíl od intelektu a neverbálního projevu. Dítě s vývojovou dysfázií řeč špatně dekóduje, tudíž dochází i ke špatné reprodukci a tvorbě řeči. Základním příznakem je vždy opožděný vývoj řeči. V řeči se mohou objevovat nesprávné koncovky při skloňování slov, odchylky ve frekvenci výskytu slovních druhů, přehazování slovosledu, vynechávky slov nebo chudé věty. Dítě má sníženou slovní zásobu. Mezi příznaky též patří patlavá až nesrozumitelná řeč, poruchy fonologického systému (rozlišování hlásek) nebo přímo redukce některých hlásek či slabik ve slově. Za další příznaky v ostatních oblastech lze považovat nerovnoměrnost verbálních a neverbálních schopností, celkově nerovnoměrný vývoj, narušení dílčích funkcí (zrakového a sluchového vnímání, časové a prostorové orientace), narušení motorických funkcí, paměti a laterality.
V procesu edukace se tedy můžeme u dětí s vývojovou dysfázií setkat s narušením všech jazykových rovin, ale i s narušením v grafomotorice, což se v konečném důsledku může projevovat specifickými poruchami učení.
Při terapii je týmová spolupráce odborníků výhodou. Kromě logopeda, foniatra, psychologa, pedagoga a neurologa se na péči podílejí především rodiče dítěte. Při terapii je vhodné volit multisenzoriální přístup a dítěti s dysfázií v rámci komplexní rehabilitace poskytnout co největší přísun smyslových podnětů. Zaměřujeme se tedy na zrakové a sluchové vnímání, prostorovou a časovou orientaci, rozvoj kognitivních procesů, motoriky, grafomotoriky a především řeči.