Je třeba si uvědomit, že vývoj řeči neprobíhá jako samostatný proces, nýbrž je doprovázen a ovlivňován dalšími faktory jako je např.: motorika, správné dýchání, senzorické vnímání, kognitivní funkce a jiné další faktory. Nelze tedy vývoj řeči oddělovat od dalších schopností, které s tímto procesem úzce souvisí.
Existuje vícero schémat vývoje řeči. Většina se ale shoduje na dělení vývoje řeči do stádia přípravného (předřečové období) a stádia vlastního vývoje řeči.
Vývoj řečových schopností dítěte můžeme pozorovat už před jeho samotným narozením. Je prokázané, že již v prenatálním období plod „trénuje“ oblast mluvidel tím, že si dumlá palec, polyká plodovou vodu nebo olizuje pupeční šňůru. Zároveň se rozvíjí sluchová percepce, kdy dochází k „naladění“ na řeč. Dítě vnímá celou řadu akustických podnětů a samozřejmě již v děloze pozná hlas své matky.
Po narození je prvním hlasovým projevem dítěte křik. Nejdříve se jedná o reflex, kdy se dítě dostane z dělohy do cizího prostředí a poprvé se nadechne. Z počátku novorozenec křikem vyjadřuje nelibé pocity. Asi okolo 6. týdne dostává křik citové zabarvení a v pozdějším vývoji křikem dítě vyjadřuje i pocity příjemné. To probíhá mezi 2-3. měsícem, kdy hovoříme o období broukání.
Období broukání, kdy se objevují nejrůznější zvuky, se prolíná se začátkem období žvatlání. Toto období začíná tzv. pudovým žvatláním. Jde vlastně o hru s mluvidly. Objevují se nejrůznější zvuky podobné hláskám nebo slabikám.
Přibližně okolo 6-8 měsíce začíná období napodobujícího žvatlání. Dítě napodobuje hlásky mateřského jazyka svými vlastními zvuky. Napodobování doprovází i vědomá sluchová a zraková kontrola, kdy si dítě všímá pohybu mluvidel nejbližších osob a začíná hlásky rodného jazyka napodobovat. V tomto období dítě také hledá náhle vzniklý hluk, všechno testuje svými ústy a začíná se u něj rozvíjet pohyb jazyka do stran.
Okolo 10. měsíce přichází stádium rozumění, porozumění řeči. Dítě sice nerozumí obsahu slov, ale na základě slyšených zvuků si asociuje zvuky s vjemy situací, které se často opakují. Dokáže reagovat na svoje jméno, na situace typu (paci-paci, jak jsi velký, udělej pá,…). U dítěte se rozvíjí pasivní slovní zásoba.
S příchodem 12. měsíce se u dítěte objevují první slova ve formě citoslovcí. Dokáže pojmenovat členy rodiny (mama – máma, tata – táta, baba – babička), reagovat na jednoduché pokyny (podej, přines,…), napodobuje intonaci slyšených vět. Rozumí krátkým slovům a často užívaným větám. Také se snaží slova opakovat. V tomto období se rozvíjí i první aktivní slovní zásoba, která dosahuje kolem 5 – 7 slov. Toto období je také začátkem vlastního vývoje řeči.
Mezi prvním a druhým rokem si dítě rádo hraje se slovy a často oblíbená slova opakuje. Mluví vlastním žargonem a řečový projev je takřka nesrozumitelný. Rozumí jednoduchým větám, dokáže ukázat základní části svého těla, odpovědět na otázku: Co to je? Nebo Kdo to je? Umí doplnit slova do známých říkadel nebo pojmenovat známá zvířata citoslovcem.
Ve dvou letech dítě začíná spojovat dvě slova do jednoduché věty. Slovní zásoba se v tomto období pohybuje mezi 200 – 300 slovy. Dítě používá jednoduchá slovesa, základní přídavná jména. Rozumí pojmům nahoře/ dole. Snaží se opakovat jednoduché básničky.
Mezi 2. – 3. rokem se řeč dále vyvíjí a dítě prostřednictvím komunikace dosahuje menších cílů a snaží se komunikovat s dospělými. Ptá se na otázku: Co to je? Začíná skloňovat a stále častěji používat přídavná jména a zájmena.
Okolo 3. roku života prudce narůstá slovní zásoba, která činí přibližně 1000 slov. Aktivně užívá zájmena: já, můj, ty. Používá jednotné i množné číslo. V tomto období je typický slovosled, kdy dítě vkládá na první místo slovo, které má pro něj citově klíčový význam. Dítě dokáže říci svoje jméno a příjmení. Postupem času se řeč stává srozumitelnou, rozvíjí se. Dítě začíná tvořit souvětí, dokáže říci krátkou básničku, zná jméno svého sourozence.
Ve čtyřech letech je slovní zásoba asi 1500 slov. Po čtvrtém roce se upravuje gramatická stránka komunikace a mizí tvz. fyziologický dysgramatismus.
Mezi čtvrtým a pátým rokem dítě dokáže recitovat básničky, zpívat písničku, klade otázky Proč? Jak? Kde?…, používá již všechny slovní druhy, vypráví příběhy. Individuálně se kolem pátého roku ukončuje vývoj výslovnosti hlásek, který však může být prodloužen až do sedmého roku. V dalším vývoji dochází ke zpřesňování obsahu slov a dalšímu rozvoji slovní zásoby. Na konci předškolního období je slovní zásoba okolo 2500 – 3000 slov.
Zdroje: Klenková, 2006; Kejklíčková, 2011; Neubauer, 2011; Lechta, 1990