Při své profesi se často setkávám s žáky základních škol, kteří trpí narušenou komunikační schopností (dále jen NKS). Ať už se jedná např. o dyslalii, breptavost, dysfázii nebo narušení grafické podoby řeči, představuje to pro dítě a jeho okolí problém. Prostřednictvím následujících řádků bych chtěl poukázat na důležitost logopedické péče u žáků předškolního a školního věku.
Součástí školní připravenosti dítěte ke školní docházce je řeč – komunikační schopnost. Na tu jsou kladeny ve školním prostředí poměrně vysoké nároky. Jelikož se řeč prolíná s myšlením, dítě komunikaci využívá k projevu svých myšlenek a pocitů, k získávání informací a k práci s nimi. Díky sdílení se dítě stává součástí školního kolektivu, což přispívá k jeho psychické pohodě. V poradenské praxi se ukazuje, že se u žáků s NKS mnohem častěji projevují specifické poruchy učení a ve většině případů se současně objevují i obtíže v oblasti sluchové i zrakové percepce. Výzkumy posledních let také ukázaly, že do 1. ročníků základních škol v ČR vstupuje cca 40–50 % dětí s NKS. Pokud si tedy dítě předškolního věku nedokáže osvojit potřebné komunikační kompetence, může se tato skutečnost negativně projevit na jeho školní úspěšnosti[1].
V rámci logopedické prevence lze narušení komunikační schopnosti i specifickým poruchám učení předcházet, nebo jisté predispozice k obtížím alespoň zmírnit.
Nyní bych se s Vámi chtěl podělit o příklad z mé praxe – kazuistiku. Na začátku školního roku jsem začal spolupracovat s chlapcem 1. ročníku, říkejme mu např. Tomáš. Tomáš je veselý, citlivý a po intelektuální stránce velmi bystrý chlapec, kterému však rodinné prostředí nepřipravilo příliš vhodnou půdu pro školní úspěšnost. Opožděný vývoj řeči a zanedbání logopedické péče v předškolním věku zapříčinili vznik NKS, konkrétně vznik vývojové dysfázie. Tomáš má obtíže s vyjadřováním svých myšlenek. Díky malé slovní zásobě je jeho verbální projev dost chudý, ve čtyřslovných větách se objevují dysgramatismy, komolená slova a řeč je velmi patlavá až nesrozumitelná. Difúzní charakter vývojové dysfázie dále u Tomáše zapříčiňuje obtíže v percepci i kognitivních procesech. Chlapec má oslabené sluchové rozlišování hlásek, zrakové vnímání i motorické funkce. Značné narušení se projevuje i v dílčích funkcích (časové posloupnosti, prostorové orientaci, intermodalitě ad.). Z kognitivních funkcí je pak nejvíce oslabená pracovní krátkodobá paměť.
Celkový obraz Tomášových obtíží se pak odráží na jeho školní úspěšnosti a v adaptaci v kolektivu. Často se stává, že okolí Tomášovi nedokáže porozumět, což v chlapci vyvolává špatné pocity. V oblasti školních výsledků se již také projevují prvky nedostatečnosti a pro Tomáše je tato skutečnost velmi zatěžující.
V rámci spolupráce s chlapcem ve škole probíhá skupinová logopedická péče preventivního charakteru se zaměřením na motoriku mluvidel a rozvoj slovní zásoby. Dále je poskytována individuální logopedická péče současně s reedukačními prvky zaměřujících se na deficity dílčích funkcí, rozvoj percepčních, kognitivních a motorických funkcí. Tomáš dále navštěvuje logopedickou poradnu a mimoškolní poradenské zařízení pro rozvoj jazykových dovedností. Ačkoliv se Tomáš, rodiče i pedagogové snaží dělat maximum pro překonání obtíží, jsou vidět jen minimální pokroky a opravdu dlouhá cesta, která Tomáše ještě čeká…
Může se zdát, že problematika NKS na základních školách je neaktuální a zanedbatelná. Opak je ale pravdou. Výše zmíněný případ chlapce prvního ročníku je sice jeden z těch obtížnějších, není ale jediný. Základní školy běžného vzdělávacího proudu navštěvují žáci s dyslalií (lehkou i těžší formou), s malou slovní zásobou, s oromotorickými obtížemi a mnoha dalšími problémy. A tato narušení se dříve nebo později v jejich životě mohou projevit. Je opravdu smysluplné věnovat čas logopedické péči žáků základních škol. A je ještě smysluplnější věnovat čas logopedické péči dětí navštěvujících školy mateřské a předcházet obtížím v už tak složitém školním prostředí.
Těmito řádky chci apelovat především na rodiče, aby nepodceňovali logopedickou péči u svých malých ratolestí a zejména těch, kteří se chystají do školních lavic. Je vhodné zavčasu vyhledat odborníka, který dokáže rodičům poradit, jak předcházet NKS, aby se dítě nemuselo potýkat se školní neúspěšností. Ze stejného důvodu bych rád oslovil i pedagogy základních škol, konkrétně prvních ročníků, aby rodiče upozornili na možná rizika, pokud se jim bude zdát, že by se problematika NKS mohla týkat právě jejich svěřeného žáka. Stejně tak bych oslovil učitelky mateřských škol, aby nepodceňovaly důležitost logopedické prevence.
Přece jen bychom měli mít na paměti, že komunikace je jednou z nejdůležitějších schopností člověka.
Mgr. Petr Klus
[1] KLUS, P., 2018. Možnosti logopedické péče na základních školách – diplomová práce. Liberec: Technická Univerzita Liberec.