Dyslexie – Specifická vývojová porucha učení, která se projevuje ztíženou schopností naučit se číst při běžném výchovném vedení, přiměřené inteligenci a přiměřené sociokulturní příležitosti. Patří mezi verbální poruchy učení.
Příčinou může být až v 80 % dědičnost, poškození mozku v prenatálním, perinatálním nebo postnatálním období. Dále to mohou být genetické odchylky (nevyzrálé funkce mozku, převaha jedné z mozkových hemisfér, odlišná struktura a funkce hemisfér, nebo porucha souhry hemisfér).
Mezi konkrétní příčiny dyslexie může patřit fonologický deficit, vizuální deficit (pravolevá orientace), narušená schopnost analýzy a syntézy, nedostatečná zraková paměť, porucha vizuomotoriky, nebo porucha koncentrace pozornosti. Zkrátka je přítomný deficit v oblasti dílčích funkcí mozku.
Na základě přítomného deficitu se objevují nedostatky, chcete-li problémy ve fonologických schopnostech (jazykové schopnosti) a kognitivních schopnostech (vnímání, pozornost, paměť, představivost, řešení problémů).
V konečném důsledku se pak u dítěte projevují potíže s porozuměním čteného textu, zpracování informací a čtením jako takovým. Dalšími nejčastějšími symptomy jsou záměny tvarově podobných písmen: (b,p,d/ a,e,o/ m,n/ l,k,h), přesmykování slabik (lokomotiva–kolomotiva), vynechávky či přidávání slabik, písmen, slov, domýšlení koncovek slov. Objevují se problémy s intonací, špatná dechová ekonomie, přeskakování řádků, špatná orientace v textu, neschopnost zrakové či sluchové kontroly, nesprávná technika čtení – dvojí čtení. A to vše je jen vrcholek ledovce!
Naštěstí nyní lze diagnosticky odhalit příčinu a na podkladu diagnostiky stanovit efektivní terapeutický postup.
!SPU NENÍ – Nízká rozumová schopnost, výuková zanedbatelnost, sociální zanedbatelnost, zdravotní obtíže či smyslové vady!
S dyslexií se mohou pojit pojmy hyperlexie, pseudolexie nebo lexofóbie.
⦁ Hyperlexie – jev, kdy se dítě naučí číst ještě před nástupem do školy, mnohdy ale bez porozumění textu. U starších dětí se může jednat o introverzi až ke sklonům k autismu.
⦁ Pseudodyslexie – nepravá, zdánlivá dyslexie. Jedná se o opoždění či dočasnou redukci rozvoje schopností a dovedností ke čtení, zejména v důsledku nepříznivých vlivů (dvojjazyčná výchova, chybná technika učení, výchovná insuficience (nedostačivost) v rodině.
⦁ Lexofóbie – zjednodušeně řečeno se jedná o strach ze čtení. Lexofóbie může často vznikat jako sekundární důsledek dyslexie.