Nezbytnou součástí logopedické terapie je oromotorika mluvidel. Jedná se o schopnost používat orgány ústní dutiny neboli mluvidla ke správné artikulaci. S následujícími cvičeními se mnohdy můžete setkat v logopedických poradnách.
Důležitá je přesnost
Při oromotorických cvičeních nedbáme ani na rychlost daných cviků nebo kvantitu, jako spíše na přesnost – kvalitu. Správně prováděné oromotorické cviky zvyšují šanci na úspěšnost logopedické terapie. Proto se raději poraďte se svým logopedem, jak na to.
Přesnost pohybů jazyka dítěte lze zajistit zpětnou kontrolou v zrcadle. Dítě se samo učí, co je správné. Samo si tak může ohlídat, jak přesné jeho pohyby jsou.
Při procvičování buďte důslední a chtějte po dětech přesnost. Mějte však na paměti, že některé cviky jsou pro malé jazýčky velice obtížné. Neztrácejte proto trpělivost ani nervy. Zkuste raději jiný cvik nebo si ten obtížnější nechte na jindy.
Opakování je matka moudrosti
Procvičování mluvidel by se mělo stát nezbytným doplňkem domácího logopedického procvičování. Vždy by mělo předcházet nácviku nebo procvičování hlásky. Jedná se o takovou rozcvičku, před skutečným cvičením.
Častým opakováním se posiluje jazyk, což opět přispívá k lepší artikulaci a v konečném důsledku i k lepšímu průběhu logopedické terapie. Je lepší tedy opakovat častěji, ale pouze několik málo minut.
Později, když si je dítě jisté v pohybech svého jazyka a umí být přesné, může cvičit samo ve volných chvílích třeba v čekárně u doktora, při jízdě autem nebo při čekání na autobus. Volným chvílím se na jiných cestách meze nekladou.
Shrnutí
Procvičujte s dětmi cviky, které znají. Cviky pro rozpohybování jazyka jsou výbornou průpravou pro logopedickou terapii. Cvičí se pokud možno denně, pouze několik málo minut. Cvičení je vhodné provádět před zrcadlem.
Když jazyk cvičí
Následující a mnohé další cviky pro gymnastiku mluvidel využívám s dětmi na Jiných cestách. Cviky jsou vhodnou průpravou pro většinu obtížnějších hlásek (např. L, R, Ř).
Koník – mlaskáme jazykem na tvrdém patře.
Patro – (vychází z koníka) držíme jazyk přitisknutý na horním patře.
Natěrač – olizujeme tvrdé patro jazykem zezadu dopředu a naopak.
Kočka – vypláznutým jazykem olizujeme krouživými pohyby dolní a horní ret.
Stěrače – jazyk olizuje horní ret od koutku k druhému koutku.
Kladívko – Ťukáme špičkou jazyka do horního rtu.
Kartáček – při otevřených ústech jazyk jezdí po horních i dolních zubech.
Čert – při otevřených ústech jazyk drnká o rty.
Lízátko – při zavřených ústech ťukáme jazykem do tváří.
Opice – při zavřených ústech je jazyk před dolními zuby.
Ryba – při otevřených ústech vypláznutý jazyk mrská ze strany na stranu jako ocas ryby.
Počítání – ťukáme špičkou jazyka na jednotlivé zuby, počítáme je.
Budík – Ťukáme špičkou jazyka na patrovém výběžku za horními a dolními zuby.